Vzniká soutokem Malého a Velkého Jeniseje u města Kyzyl na 51° 43′ 43″ s. š., 94° 27′ 17″ v. d.. Od soutoku se řeka nazývá Horní Jenisej (rusky Верхний Енисей) až k Sajansko-sušenské přehradě a pod ní už nese název Jenisej. Teče převážně na sever po hranici Západní a Východní Sibiře. Ústí do Jenisejského zálivu Karského moře. Podle tvaru údolí a koryta, charakteru toku a hydrologického režimu se řeka dělí na tři části.
Horní Jenisej
Horní tok řeky začíná u soutoku Malého a Velkého Jeniseje a končí v místě, kde odtéká ze Západních Sajan do Minusinské kotliny u vesnice Označennoje. Je dlouhý 474 km. Prvních 188 km teče pod názvem Horní Jenisej (rusky Верхний Енисей, tuvinsky Улуг-Хем) severní částí Tuvinské kotliny na západ. Řeka se větví na ramena, ve kterých se vyskytují říční prahy. Šířka koryta dosahuje 100 až 600 m, hloubka v klidných úsecích 4 až 12 m a na prazích ne více než 1 m. Pod levým přítokem Chemčik se řeka obrací na sever a v délce 290 km protéká mezi hřbety Západních Sajan. Úzká dolina, místy kaňon, široký přibližně 100 m je od roku 1975 zatopen vodami Sajansko-šušenské přehrady. Nacházelo se zde mnoho prahů (např. Děduškin, Džojský) a především největší Velký práh u ústí řeky Kazyrsuk. Ten byl 320 m dlouhý, měl spád 2 až 6 m a rychlost toku na něm dosahovala 6 až 8 m/s. Pod ním se nacházely tůně hluboké až 20 m.
Střední Jenisej
Střední tok začíná u vesnice Označennoje a končí u soutoku s Angarou. Je dlouhý 876 km. Řeka nejprve protéká Minusinskou kotlinou, v níž se říční údolí postupně rozšiřuje a v korytě se objevuje mnoho ostrovů. Pod levým přítokem Abakan šířka doliny dosahuje 5 km, šířka koryta více než 500 m a rychlost toku 2 m/s. Zde začíná vzdutí Krasnojarské přehrady, jež je dlouhá 360 km a vytváří ji hráz s vodní elektrárnou u Divnogorska, kde řeka protíná výběžky Východních Sajan. Hloubka u hráze dosahuje 100 m. Nad hrází do přehrady ústí zprava Tuba a Syda a pod hrází Mana. U Krasnojarsku se výběžky Východních Sajan přibližují až k řece a vytvářejí zde malebné skály, tzv. Stolby. Pod Krasnojarskem se dolina opět rozšiřuje a řeka ztrácí horský charakter, i když se v korytě ještě vyskytují podvodní prahy, jež jsou výběžky Jenisejského krjaže. Na jednom z nich řeka tvoří Kazančinský práh, který je dlouhý 4 km a má spád 3,8 m při šířce koryta 550 až 600 m.
Dolní Jenisej
Ústí Jeniseje, satelitní snímek
Dolní tok začíná u soutoku s Angarou a končí v ústí. Teče bažinatou Západosibiřskou rovinou z jihu na sever. Je dlouhý 2137 km. Charakter doliny se oproti střednímu toku prudce mění. Zatímco pravý břeh zůstává hornatý, levý je nízký. Šířka koryta je větší než 2 km, hloubka se pohybuje od 10 do 17 m a rychlost toku klesá na 0,8 až 1,1 m/s. Šířka doliny u ústí Dolní Tunguzky je přibližně 40 km a u Dudinky a Usť-Portu až 150 km při šířce koryta 2,5 až 5 km. Minimální hloubka na dolním toku kolísá mezi 5 až 8,5 m. Nad ústím Podkamenné Tunguzky řeka opět protíná výběžky Jenisejského krjaže a vytváří Osinovský práh, kde hloubka klesá na 2,5 m a rychlost vzrůstá na 2 až 3 m/s. Pod prahem řeka protéká skalnatou soutěskou, která je široká 740 m a hloubka zde dosahuje až 60 m. Pod ústím Dolní Tunguzky převažují hloubky 14 až 20 m a u Dudinky 20 až 25 m. Koryto se zde rozděluje na ramena a ostrovy mezi nimi dosahují délky až 20 km. Od ústí řeky Kurejka je už patrný vliv mořského přílivu. Pod vesnicí Usť-Port začíná delta. Brechovské ostrovy rozdělují koryto na množství průtok, z nichž hlavní jsou čtyři (Ochotský, Kamenný, Velký a Malý Jenisej). Celková šířka koryta dosahuje 50 km. Pod ostrovy pokračuje řeka v jednom korytě, hrdle. Za ústí byl stanoven mys Sopočnaja Karga.
Zdroj článku: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jenisej