Pramení pod jménem Džoliba na svazích Leono-liberijské vysočiny a ústí do Guinejského zálivu Atlantského oceánu, kde vytváří deltu. Hlavní přítoky zprava jsou Milo a Bani, zleva Sokoto, Kaduna a Benue. Od pramenů teče v horách na severovýchod v úzké dolině až přibližně k 10° s. š.. Potom vtéká do roviny Mali Od Kouroussy do Bamaka a pod městem Ségou je dolina široká. Tady řeka díky přítokům značně zvětšuje svou vodonosnost a stává se splavnou. Mezi městy Ké-Massina a Timbuktu se řeka rozděluje na mnoho ramen a protéká širokou silně bažinatou dolinou s množstvím průtoků, starých ramen a jezer. Tento úsek je nazýván vnitrozemskou deltou Nigeru, kde kdysi řeka ústila do velkého bezodtokého jezera.
V regionu Timbuktu se ramena opět spojují do jednoho koryta. Dále teče na východ přibližně 300 km podél jižního okraje Sahary a nepřijímá žádné významné přítoky. U vesnice Bourem se stáčí na jihovýchod a pod městem Elva protíná Severoguinejskou vysočinu. Z ní přijímá mnoho mělkých přítoků. Dále až téměř k ústí (přibližně 750 km) řeka protéká širokou dolinou a je zde dostupná pro lodní dopravu. U města Lokoja přijímá velký přítok Benue. Niger se mění v mohutný tok široký 3 km a hluboký 20 m i více. Ve vzdálenosti 180 km od oceánu poblíž města Aba začíná delta Nigeru (24 000 km²). Nejdelší je rameno Nun a pro lodní dopravu se používá nejhlubší rameno Forcados. Mořský příliv se projevuje v převážné části delty a jen o 35 km nedosahuje jejího začátku. Výška přílivu na rameni
Zdroj článku: http://cs.wikipedia.org/wiki/Niger_(%C5%99eka)